PopisV architektonické soutěži na novou budovu radnice zvítězil Vladimír Fischer z Brna, jenž spolupracoval na definitivním návrhu s dvojicí známých zdejších stavitelů Františkem Kolářem a Janem Rubým. Největší radniční budova v tehdejším Československu měla poskytnout prostory i pro další úřady. Pro areál s čestným dvorem byly určeny pozemky mezi proponovaným náměstím a řekou Ostravicí v novém administrativním centru Moravské Ostravy, budovaném právě ve 20. letech minulého století. Radnice se do Prokešova náměstí obrací postranními a ústředním blokem s hlavním průčelím, završeným pětiosým portikem a s kamenem obloženým rizalitem, jemuž vévodí atika s čtveřicí bronzových alegorických soch od brněnského sochaře Václava Macha. Celek korunuje konstruktivistická věž o výšce 85 metrů z ocelové konstrukce, opláštěná měděným plechem. Uvnitř věže je schodiště, prosvětlené čtveřicí vertikálních oken, a výtahová šachta ve schodišťovém zrcadle. V interiéru hlavní budovy je zachován vestibul a hlavní schodiště s kamennými obklady a mosaznými osvětlovacími tělesy, zčásti pocházejícími z 2. poloviny 20. století. V postranní části je dochován paternoster. Ve vyšších podlažích hlavní budovy je zasedací sál zastupitelstva, jednací sál Rady města a reprezentativní prostory primátora města Ostravy. V těchto místnostech se zčásti dochovalo původní zařízení, na němž se projekčně podílel architekt Karel Kotas, působící jako stavební dozor při budování Nové radnice. Architekt Vladimír Fischer (1870–1947) vystudoval pražskou techniku a posléze praktikoval ve vídeňských architektonických ateliérech. Vrátil se do Brna, kde od roku 1923 působil na tamní technice. Zprvu stoupenec pozdního historismu záhy přešel k wagnerovské moderně. V meziválečné době jeho tvorba oscilovala mezi novým klasicismem a ohlasy avantgardní architektury, čehož dokladem je právě Nová radnice se svou věží.
foto: Roman Polášek
foto: Roman Polášek
foto: Roman Polášek
foto: Roman Polášek
foto: Roman Polášek
foto: Roman Polášek
