PopisNa nároží Prokešova náměstí a ulice 30. dubna se nachází ukázkový příklad moderního klasicismu. Administrativní palác významné průmyslové firmy, známé pod jménem Báňská a hutní společnost, vyznačují travertinem obložené přízední pilíře i sochařská výzdoba od sochaře Josefa Kubíčka v podobě reliéfů s náměty z hornického života nad hlavním vstupem a čtyř bronzových figur na atice, symbolizujících dělnickou práci v podobě typických reprezentantů těžkého průmyslu. Čtyř a pětipatrová stavba na půdorysu U s plochými střechami a s cylindrickým schodišťovým rizalitem do dvora v ose hlavního křídla představuje jistý pandán Nové radnice. Hlavní průčelí je rozvrženo do třinácti os s devítiosým rizalitem, tvořeným přízedními pilíři, obloženými travertinem. Přízemí bylo luxusně upraveno s kamennými obklady a trojkřídlým schodištěm do patra. V současnosti zde fungují úřady Magistrátu města Ostravy a původní noblesa je bohužel ta tam. Přitom stavba paláce pro místní vedení společnosti, která své sídlo ve 20. letech minulého století přenesla z Vídně do Prahy, byla konkrétním dokladem fungování nostrifikačního zákona a snahy etablovat Moravskou Ostravu nikoli pouze jako průmyslové, nýbrž i jako administrativní centrum regionu. Palác představuje kultivovaný příklad nového klasicismu. Jeho architekt Jaroslav Stockar-Bernkopf se dokázal pragmaticky pohybovat mezi stylovými mody meziválečné doby od klasicismu až po funcionalismus.
foto: Roman Polášek
