PopisZatímco u paláce městské spořitelny na náměstí Dr. Edvarda Beneše architekt Karel Kotas pracoval s konzervativnějšími formami abstrahovaného nového klasicismu, který si vzal poučení z Gočárova kubismu první poloviny 20. let, v případě obchodního domu pro známou českou firmu Brouk a Babka pracoval s funkcionalistickými principy. Přitom se ve výrazu stavby nepodřizoval sousední novobarokní budově Městského divadla. Hranolovou stavbu původně s ustupujícím horním podlažím prostorově rozčlenil rozměrným světlíkem. Ten však záhy zanikl vzhledem k rozšiřování obchodního provozu a za druhé světové války zaniklo vzhledem k poškození domu bombardováním i horní ustupující podlaží a schodišťový rizalit. Nyní se čtyřpatrová stavba obdélného půdorysu s proskleným parterem otevírá do exteriéru ve vyšších podlažích pásovými okny, oddělenými subtilními pilířky. Na východní straně, kde objekt sousedí s budovou bývalých městských lázní, má pouze dvě patra a snížený schodišťový rizalit provozní části. Při rekonstrukci a přestavbě obchodního domu na Dům knihy obnovila firma Librex světlík v prodejní části domu. Karel Kotas zde doložil svou schopnost projektovat podle funkcionalistických principů, obohacených o důraz na rozličné materiály a jejich barevnou skladbu. Je tudíž zřejmé, že v jedné a téže době dokázal naplňovat představy rozdílných stavebníků. Architekt Karel Kotas (1894–1973) studoval nejprve na vídeňské Akademii u Leopolda Bauera, posléze na pražské Akademii u Jana Kotěry. V průběhu 20. let se přesunul z Brna do Moravské Ostravy, kde zprvu pracoval na stavbě Nové radnice. Zároveň zde realizoval několik význačných staveb, aby ve 30. letech zakotvil v Praze, kde pracoval např. pro pojišťovací společnost Riunione di Adriatica, pro kterou projektoval i v Moravské Ostravě. Ve 30. letech ve své tvorbě tvůrčím způsobem reflektoval kromě funkcionalistických principů i dekorativní a monumentálních tendence v architektuře.